Není žádným tajemstvím, že rozvoj vlastních finačních aktivit je v ekonomické prosperitě vítaným řešením pro spousty lidí, kteří se chtějí osamostatnit a stát nezávislými. Před započetím samotného byznysu, je ovšem potřeba analyticky zvážit, jakým způsobem se rozhodnu danou aktivitu vykonávat. Jinak řečeno, která je mi ušita na míru. Základním rozdělením je v tomto případě fyzická osoba podnikající a právnická osoba. Tedy OSVČ vs. společnost. Pojďme si je blíže představit.
OSVČ, tedy osoba samostatně výdělečně činná, podniká na své vlastní jméno a svou vlastní osobu. Nelze tedy v rámci obchodního jednání jednat prostřednictvím vymyšleného názvu či značky. Je pouze možno k vašemu jménu a příjmení určitý název přiřadit – ( Jan Novák překladatelství, Jan Novák právní poradenství), což je v dnešním obchodním světě stále považováno za určitou formu handicapu. Jako živnostník při případných komplikacích také ručíte celým svým majetkem do výše nesplacených pohledávek. Podstatnou výhodou ovšem je, že vedete pouze daňovou evidenci, platíte minimální vyměřovací základ na odvodech na sociální a zdravotní pojištění a při daňovém přiznání můžete uplatňovat paušály, odpočty na hypotéku či životní pojištění a další daňové úlevy.
Společnost, můžeme považovat za vyšší formu podnikání, při které plánujeme rozvoj aktivit i větvění a rozvoj samotné firmy. Se založením firmy ovšem přichází také řada komplikací, které výše zmíněná OSVČ řešit nemusí. Například vedení účetnictví místo daňové evidence. Tento aspekt znamená, že musíte zapisovat a archivovat každý příjem i výdaj, který byl během aktivit vaší společnosti zprocesován. Dále musíte plnit účetní úzávěrky a vykazovat pravidelný hospodářský výsledek, tj. v jaké kondici se vaše firma nachází. Důležité je také zmínit, že společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku a sepsáním společenské smlouvy, což je právně komplikovanější než pouhé zaregistrování živnostníka na živnostenském úřadě. Podstatnou výhodou ovšem je, že došlo k uvolnění základních podmínek a také že máte možnost výběru. Rozdělení je v současné době na společnosti obchodní a kapitálové. Zde je zásadním rozdílem, že u obchodních společností (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost), je ručeno celým majetkem společníků, není potřeba žádný minimální vstupní kapitál (výjimkou je vstupní kapitál u komanditisty k.s., který je 5000 kč, komplementáři tuto nutnost nemají) a také je v nich poměrně jednodušší řízení. Kapitálové společnosti se vyznačují nutností vstupního kapitálu (s.r.o. – 1 kč, a.s. – 2 000 000 kč), ale také systematičtější strukturou a případnou nerizikovostí, kde je ručení pouze v majetcích a finančních rezervách dané společnosti.
Jak dle tohoto rozboru vidíme, jedná se o poměrně odborné a nelehké téma. Začínající podnikatel by si měl tedy udělat základní byznys plán a důkladně si propočítat a zanalyzovat jaká forma je nejvýhodnější, aby se vyhnul případným zbytečným chybám a ve svém podnikatelském záměru uspěl.
