My s partnerem bydlíme už pět let v jednom malém bytě, kde je to sice pěkné, ale malé. Je to spíše taková malá garsonka. Sice to má dvě místnosti, ale kdybyste viděli ty místnosti, tak byste se asi smáli. Je to spíše jako klec pro nějaké zvíře pro nějakého malého králíka nebo pro morče. Proto jsem partnerovi stále dokola opakovala, proč bychom nemohli také bydlet někde v nějakém větším bytě anebo v nějakém malém domečku. A pokaždé, když zmíním bydlení v domě, tak partner vždycky šílí a málem mu stojí vlasy hrůzou, protože on si myslí, že právě bydlení ve velkém domě stojí velké peníze. Tohle je sice pravda. Je to naprosto logické.
Tak jsem partnerovi také nabídla, jestli bychom se třeba někdy v budoucnu nemohli vzít nějakou hypotéku, například hypotéku bez registru. A hypotéku bez registru zmiňuji právě kvůli tomu, že moje kamarádka mi ji doporučila, protože její sestřenice prý má také hypotéku bez registru, kterou si vzala se svým manželem před šesti lety. A oba dva jsou prý maximálně spokojení. Partnerovi jsem tedy ukázala různé webové stránky a různé webové odkazy, kde se právě píší informace o hypotéce bez registru. Můj partner prvně ani tohle nechtěl vůbec slyšet.
Ani nechtěl znát další podrobné informace o hypotéce bez registru, jenomže potom se dozvěděl, že je opravdu hodně výhodná, a navíc my s partnerem máme opravdu skvělé platy. Nehrozí nám, že by nás z práce vyhodili, takže jsme asi po třech letech nakonec usoudili, že hypotéka bez registrů může být opravdu výhodná pro nás. Takže partner nakonec uznal, že hypotéka bez registru bude skvělá, dokonce jsme si už vyhlédnuli malý domeček. Má to sice jenom tři malé místnosti, ale má to velikou zahradu a v případě nouze tam můžeme udělat přístavbu. Já si myslím, že takové problémy by řešil asi každý člověk. Něco by si přistavil.